Historie
Víte, že...? Do historie se podíváme s průvodci Nikitou Kuranianem a Kevinem Havránkem.
JAN NEPOMUCKÝ
1340-1393
Úvod
Jan Nepomucký byl český barokní světec, mučedník, generální vikář pražského arcibiskupa (druhá nejvýše postavená osoba římskokatolické diecéze a kněz. 20. března 1393 byl na příkaz českého krále Václava IV. (vládl 1378-1419) zajat, umučen a shozen do Vltavy.
Mládí
Narodil se roku 1345 v dnešním Nepomuku do rodiny místního rychtáře. Základního vzdělání se mu dostalo poblíž kláštera Nepomuk.
Vzdělání
Základního vzdělání se mu dostalo poblíž kláštera Nepomuk. Poté studoval na Karlově univerzitě. V letech 1382/1383-1387 studoval na padovské univerzitě a získal zde doktorát.
Cesta Alexandra velikého
Alexandr veliký se narodil v červenci 356 let před letopočtem v hlavním městě Makedonie Pelle u dnešní Soluně v Řecku. Alexandr se narodil Makedonskému králi Filipovi II který byl známý tím, že dobyl celé Řecko. V dětství ho učil Aristoteles jeden z nejznámějších lidí starověku. Alexandrů příběh začíná když zemře jeho otec Filip II. A Alexandr se stává vládcem celého Řecka. První věc kterou udělal, že rozehnal nepokoje v Thébách a rovnou celé město vypálil a většinu obyvatel povraždil tím dal najevo, že se s nikým nebude mazlit. Alexandr chce pokračovat v plánech svého otce a to expandovat na východ do Perské říše. Alexandr začal s 35 tisícovou armádou a přešel do Asie, chtěl se dostat za Persii, protože v té době si lidé mysleli, že tam končí svět. Rozhodující bitva byla u Gaugamél kde Alexandr díky svým Pikenírům rozehnali celou Perskou armádu, ale i tak Perský král utekl. Alexandr ho týdny hledal ve Skýtihi.
Nakonec ho nechytil Alexander, ale zradili ho vlastní generálové kteří ho zabili. Po tomhle se chce celá Makedonská armáda vrátit domů za svými rodinami. Alexandr požadavky armády ignoruje a putuje do pro Evropany exotické Indie kde proti sobě soupeří mnoho kmenů. Alexandr naráží na první problémy s nemoci, hady nebo s válečnými sloni, který Indové používají. Alexandr se zastaví až u řeky Indus kde neustál odpor armády jít dál a objevit konec světa kterému Alexandr tak věřil že existuje. Tu dobu podlehne Alexandrova armáda největšímu neúspěchu kdy velká část armády zemře v poušti na hlad, žízeň a vyčerpání. Alexandr se vrací do Babylon který se stává hlavním městem v Makedonii. V Babylonu se nechce Alexandr zdržet na dlouho, protože plánuje další invazi do Arábie potom do severní Afriky až do hustých lesů Německa. Ani jedna věc se Alexandrovi nepodaří uskutečnit, protože zemře v Babylonu na otrávení. Do dneška nikdo neví kdo ho otrávil, ale jedna věc je jistá a to ta že bez Alexandra se říše nemohla udržet. Jeho syn nikdy neusedl na trůn Makedonského krále a jeho říši si rozdělili jeho generálové nejznámější je Ptolemaios I. Sótér který si zabral Egypt a vládli tam jeho předci až do Cleopatri. Makedonská říše se zhroutila, ale na jeho území bude ještě dlouhou dobu převládat řecká kultura řecký bohové atd…
JAK VŮBEC KNIHY VZNIKLY?
První literární díla vznikla už po vynálezu písma
(3330 př.n.l.). První písmo vzniklo v Mezopotámii (Irák, Sýrie, Írán) a vytvořili ho Sumerové. Mělo podobu obrázků, které se potom změnilo na klínové písmo. Sumerové (a další mezopotámské civilizace) psali na hliněné destičky. Ve starověkém Egyptě existovaly hieroglyfy a psalo se na papyrus z rákosu.
V Číně měli zas čínské znaky. Psaní znaků se považovalo za umění a málokdo ho uměl i dnes se považuje za nejtěžší písmo na světě i kvůli tomu, že existuje tisíce znaků. Je více druhů znaků jsou např japonské znaky nebo korejské znaky a všechny se používají až do dnes.
Ve starověkém Pákistánu a Indii bylo používáno harappské písmo, které dodnes není rozluštěno.
Latinka
Latinka vznikla 7 století.př.n.l v dnešní Itálii. díky římanům se latinka používala v celé evropě a v dnešní době to je nejpoužívanější písmo na světě. Používá se skoro každé katolické či protestantské zemi.
První literární díla
Za nejstarší literární dílo je považován sumerský epos o Gilgamešovi z 2. tisíciletí př.n.l.
Nejstarší dochované dílo
V Sumeru se rozvíjela rovněž milostná lyrika, za nejstarší dochované dílo je považována Šusínova píseň lásky.
Vznik dnešních knih
Všechny knihy byly rukopisy. V 7. století n.n. byl pro tisk knih vynalezen tzv. štoček. Knihtisk tak jak ho známe dne byl vynalezen roku 1447/1448 Johannem Gutenbergem.
DRAČÍ ŘÁD
Dračí řád byl založen 12.12. 1408 římským králem Zikmundem Lucemburským podle vzoru Sv. Jiří. Byl určen pouze pro vyšší šlechtu. Řád vzkvétal v 15. století.
Předchůdce řádu
Předchůdce Dračího řádu byl založen během osmanské expanze na Balkán ve 14. století.
Účel
Cíle řádu bylo bránit Uherské království, bojovat proti Osmanské říši a bránit katolickou církev.
Členství
Členové řádu byli Zikmundovi podporovatelé a spojenci. Počáteční (zakládající) skupina měla 21 členů. Roku 1418 měl Dračí řád 24 členů. Později se členové Dračího řádu rozdělili na dvě třídy - vyšší a nižší. Nejvýznamnější členové byli Stefan Lazarevič (1377-1427), Nicholas II. Garai (1367-1433), Stibor ze Stiboricz (1348-1414) a Pippo Spano (1369-1426).
Konec řádu
Řád se rozpadl po Zikmundově smrti roku 1437.
Caesarova občanská válka
Julius Gaius Cesar byl hodně vlivný, ale zadlužený člověk. Svojí dceru. Prodal za Pompea se kterým ještě s společně s Crassusem vládli jako konsulové. Cesar kvůli zadlužení musel dobývat Galii dnešní Francii. Zde zabil víc jak 1 milion Galů a celou ji dobyl takže se ukázal jako úžasný taktik a celá armáda ho milovala a zajistil si její oddanost k němu. V Galii Cesar raboval a prodal hodně lidí do otroctví a díky tomu se mohl vymanit z dluhů. Když Cesar čím dál bohatne tak z něj měl Pompeius strach a senát nutil Cesara se vrátit. Cesar poslechnul a vrátil, ale i se svojí armádou přešel řeku Rubikon což byl váleční akt a tím začala v Římské republice občanská válka. Cesar rychle postupuje k Římu takže ho Pompeius se všemi obyvateli opouští a vyráží na útěk. Cesar ho všude pronásleduje po celé říši a nakonec zemře v Egyptě. Egyptský faraon přinese Cesarovi Pompejovu hlavu tam se Cesar ožení s egyptskou faraonskou Cleopatrou kterou bude hodně milovat. Tím v roce 45 př.n.l končí občanská válka v Římě. Cesar zemřel v roce 44 př.n.l kvůli tomu, že se jeho spojenci proti němu spojili a ubodali ho. Po Caesarově smrti se říše rozdělila na několik částí jedné vládl i její adoptivní syn Agustus, kteří říši o několik let později sjednotil. Po Caesarovi byl pojmenován titul Císař, Car, Kaiser což byl Nejhodnotnější titul. Používal se až do konce novověku.
Bitva u Ninvie
Bitva u Ninive se odehrála 12.12. 627 poblíž iráckého města Ninive. Město Ninive bylo ve starověku hlavním městem mocné Asyrské říše, která se během největšího územního rozmachu (671 př.n.l.) rozpínala od Egypta až Írán.
Bitva u NInive byl rozhodující střet římsko-perské války, která probíhala mezi lety 602-628. V této bitvě zvítězilo byzantské vojsko. Po této bitvě byl sesazen z trůnu sasánovský (íránský) král Husrav II.
Velení, velikost armád a ztráty
Byzantské vojsko tvořilo 65 000, 90 000 nebo 110 000 vojáků, kterým velel císař Herakleios. Sasánovské vojsko tvořilo 12 000 vojáků, kterému veleli dva generálové-Vahram Aršuša a Rhahzadh, která byl arménského původu. Byzantské ztráty se pohybovaly kolem 6 000 vojáků. Byzantské ztráty jsou neznámé.
Bitevní pole
Povrch místa, na kterém se odehrála Bitva u Ninive umožnil Byzantincům (Řekům) využít svá dlouhá kopí. Bitvu také značně ovlivnila mlha.
Následky
Po této bitvě byl sasánovský král Husrav II. svržen a na trůn nastoupil jeho syn Kavád II. Ten Herakleiovi mír. Podle mírové smlouvy získala Byzantská říše zpět ztracená území, zajaté vojáky a válečnou náhradu.
Zánik Aztécké říše a dobytí Tenochtitlan
za tuhle celou pohromu mohl hlavně jeden muž ze Španělska jménem Hernán Cortés. Hernán Cortés tohle výpravu připravoval roky musel krást uplácet a dokonce jednoho člověka i zabil kvůli tomu byl na něj udělen zatykač, ale to už vyplul se svou posádkou a se svýma loděma objevovat nové krajiny v novém světě. trvá to mnoho týdnu než se Cortés dostane se svou posádkou do Ameriky. Skončil na východním pobřeží Mexika.
Španělé bojují s původními kmeny někdy se s nimi sblíží. S jedním kmenem se tak sbíží že mu dají manželku s kterou bude mít děti a hlavně zná dobře terén takže mu bude pomáhat s dobýváním. Španělé musejí přes vysoké hory i husté džungle než se dostanou do Aztécké říše. Cortéz má jednu výhodu ostatní kmeny jsou s nim proti Aztékům kvůli Aztéckým rituálům kde lidem vyřezávali srdce.
Když španělé viděli Tenochtitlan byly ohromeni v té době to bylo největší město na světě měl 500 000 obyvatel.
Aztékové si myslí, že španělé jsou bohové, protože v proroctví měli, že je navštíví bílí bohové na čtyřnohých stvořeních což byly koně a, že budou umět chrlit oheň to byly děla. Takže Aztékové Španěle uvítali jako bohy, ale po nějaké době zjistí, že bohové nejsou.
Cortéz začne městu vládnout sám, ale to se obyvatelům nelíbilo a vyhnali ho kvůli tomu španělé začali město obléhat a chtěli město obsadit a k tomu španělé ve městě rozšířili neštovice který indiáni neznali a umřela na něj třetina populace města. po pár dnech a týdnech město dobyl a nová země byla nazvána Nové Španělsko a Cortés byl oslavován jako hrdina, a zemřel 2. prosince 1547
První světová válka
První světová válka 28. 7. 1914 - 11. 11. 1918
První světová válka byla druhá největší válka v dějinách lidstva.
Státy, které se zapojily do války na straně Centrálních mocností: Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Osmanská říše
Státy které se zapojily do první světové války na straně Spojenců: Ruské Impérium, Velká Británie, Francie, Srbsko, Itálie, USA, Japonsko, Černá Hora, Belgie, Lucembursko.
Proč válka začala:
Kvůli tomu, že Německo chtělo více kolonií, Francie si nárokuje Alsasko-Lotrinsko, Srbský atentát v Sarajevu na Ferdinanda.
Jak válka probíhala:
Na západní frontě se válka pohla jen na začátku, ale jinak celou válku stála na jednom místě v zákopech. Vojáci na obou stranách žili v hrozných podmínkách, umírali hodně na nemoci a když byl povel k útoku, tak většina z nich zemřela, aby postoupili pár metrů.
Na východní frontě podmínky nebyly o mnoho lepší. Zde se fronta nezastavila a Centrální mocnosti postoupili skoro až do Petrohradu, ale než tam došli, tak podepsali s Ruskem dohodu, která Rusy připravila o třetinu obyvatelstva a o celé západní území.
Jižní fronta v Itálii také stála na stejném bodě hlavně kvůli Alpám.
Ale i tak zde zemřelo mnoho lidí pro nic.
Osmanská fronta byla už zajímavější. Proběhla zde třeba bitva u Gallipoli, která skončila Osmanským vítězstvím. Bitva proběhla kvůli tomu, že spojenci chtěli obsadit Konstantinopol (Istanbul). Jinak Osmané bojovali hlavně o Egypt, ale tam prohráli.
Války se zúčastnilo 70 milionů lidí a 10 milionů zemřelo a 8-7 milionů lidí bylo pohřešovaných.
1. světovou válku vyhráli spojenci kapitulací Německa.
O rozdělení území měla rozhodnout Versailleská smlouva.
Díky ní vzniklo Československo, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Jugoslávie, Turecko, Irák, Weimarská republika, a mnoho území připadlo jednotlivým státům Spojenců.
Kvůli Versailleské smlouvě vznikla o několik let později i druhá světová válka, která měla mnohem víc obětí.
Bitva u Gaugamel
Nikita Kuranian, Kevin Havránek
Bitva u Gaugamél byla nejvýznamnější bitva v celém starověku. Byla to rozhodující bitva mezi Makedonii a Perskou říší. Tahle bitva se uskutečnila 1. října 331 př.n.l. takže před 2353 lety. Vůdce Makedonie byl Alexandr Veliký. Achaimenovskou říši vedl Dareios III. Bitva se odehrávala na území dnešního Iráku. Bitvu vyhrála Makedonie a byla to největší porážka Achaimenovská říše. Po bitvě perský král Dareios III. utekl, ale byl dopaden a zabit vlastními generály. Makedonie měla výbornou taktiku, zvanou makedonská falanga. Kdyby tuto bitvu vyhráli Peršané, Alexandr Veliký by ukončil perské tažení. Makedonská armáda čítala 40 000 pěšáků a 7 000 jezdců. Achaimenovská armáda čítala 100 000 vojáků a tvořili ji vojáci ze všech části říše, od Egypta až po Indii, včetně řeckých žoldnéřů. Peršané měli navíc 15 válečných slonů a 200 bojových vozů. Makedonští vojáci měli velké helmy, železné pláty, kopí a velké kulaté štíty. Celá tato výbava byla velmi těžká. Za Makedonskou říši padlo 300-1000 pěšáků, zatímco za Achaimenovskou říši jich padlo 40 000-90 000. Achaimenovskou armádu tvořili vojáci ze všech části říše, od Egypta až po Indii, včetně řeckých žoldnéřů. Druhý nejvýznamnější generál makedonské armády byl Héfaistión.
KAPITULACE BRITŮ PO BITVĚ U SARATOGY
Bitva u Saratogy byla bitva svedenaá mezi 13 koloniemi a Královstvím Velké Británie 19. září a 9. října 1777. Britové definitivně kapitulovali 17. října 1777. Byla to rozhodující bitva Americké války za nezávislost na severním bojišti. Hlavní americký generál byl Daniel Morgan a hlavní britský generál byl John Burgoyne.
John Burgoyne
Bitva měla dvě části. První část bitvy bitvy byla vybojována 19. září 1777 u Freemanovy farmy a vyhráli jií Britové.
Moderní pohled na bojiště u Freemanovy farmy
Druhá část bitvy byla vybojována u Bemis Heights. Generál John Burgoyne měl pravděpodobně pouze 5 000 mužů, kvůli velkým ztrátám z předchozích konfliktů a kvůli četným dezercím.
Bitva u Bemis Heights
Bitva začala 9. října kolem 14:30 a vyhráli ji Američané. V bitvě byl zraněn jeden americký generál Benedict Arnold.
Benedict Arnold
Britové v obou bitvách ztratili 1000 mužů, zatímco Američané přibližně 500 mužů. 17. října Britové kapitulovali.
ITALSKO-TURECKÁ VÁLKA
Nikita Kuranian, Kevin Havránek
Italsko-turecká válka začala 29. září v roce 1911.
Italsko-turecká válka začala tak, že Itálie zahájila invazi na Libyi kterou v tý době držela už slabá Osmanská říše.
Síla byla dost nevyrovnaná Italské království mělo 150 000 vojáků a Osmanská říše měla pouhých 28 000 vojáků kteří nebyli dobře vycvičený ani neměli dostatečné vybavení.
Ve ztrátách dominovala Osmanská říše která měla ztráty 100 00 vojáků skoro třetina veškerý armády v Libyi.
Itálie nastavila požadavky na obsazení Libye na berlínském kongresu už v roce 1878.
Všechny velmoci Itálii povolili si obsadit Libyi.
3. října začaly první střety Italské a Osmanské armády v Tripolisu největším městě Libyi.
V Tripolisu se vylodilo až 40 000 mužů Italské armády.
Itálie jednoduše postupovala celou Libyi jediný problém bylo místní Arabské obyvatelstvo, ale to Italové vyřešili brutálním terorem Arabského a berberského obyvatelstva.
Válka skončila 18. října 1912 s mírem Lausanne kdy Osmané dali Itálii celou Libyi.
Osmané neztratili jenom Libyi, protože slabost Osmanů vidělo Řecko, Srbsko, Bulharsko a Černá hora kteří se spojili a Osmanům sebralo skoro celé jejich území v Evropě.
ZRUŠENÍ EDIKTU NANTSKÉHO
18. října 1685 zrušil francouzský král Ludvík XIX. Edikt nantský. Tento dokument byl vydán francouzským králem Jindřichem IV. roku 13. dubna 1598 a ve Francii povoloval náboženskou svobodu.
Ludvík IX. Jindřich IV.