Naši učitelé

Bára Pužmanová, Emma Říčková a Natálie Konheferová vám v rozhovorech představí naše učitele.

Pan učitel Línek

Kdyby jste mohl dělat nějakou jinou práci, jakou?

No někdy si říkám že by mě bavilo programování, ale musel bych to umět samozřejmě.

Víme že hrajete na kytaru, jak dlouho a co na ní nejraději hrajete?

Hraju přibližně od třinácti let, a ted nejraději hraju bluegrass, to mě baví, ale samozřejmě mě baví všechno co hraju.

Jakou třídu na téhle škole máte nejraději?

V tuhle chvíli je to samozřejmě 7.C.

Pan učitel Frič

Dříve jste se věnoval trampingu, řeknete nám co všechno to obnáší?

Ano, dříve hodně, teď už moc ne. Věnoval jsem se tomu asi od 16 let až do 25.

Znamenalo to že vždycky v pátek jsme se sbalili a zmizeli v lese. S kamarády, tam šlo hlavně o to kamarádství.

Jaká byla vaše první práce věnoval jste se vždycky učení?

Ve škole jsem začínal na dědině v Ruzyni, tam je taková škola v ulici Žukovského.

A naše poslední otázka je jak dlouho učíte na této škole?

Já myslím že už od roku 1993, to je takových 30 let.

Pan učitel Josef Vašíček

Tento rozhovor bude na téma vánoce, ale nejdřív bych asi začala tím, jak se vám na téhle škole zatím líbí?

Jsem tady tři měsíce, ale zatím jsem spokojený.

Tak jdeme teda na otázky ohledně svátků, jaké vánoční tradice dodržujete?

Pokud se zdobení stromečku a stavění betléma, nebo nějaká výzdoba do bytu považuje za vánoční tradici tak tohle. Krájení jablek, lití olova a takovéhle další věci, to nedělám.

Trávíte štědrý den doma, nebo jezdíte někam mimo domov?

Jo, doma, zásadně doma.

Těšíte se vůbec na vánoce, jaký máte vztah k těmto svátkům?

Jojo, je to takový fajn zastavení se uprostřed školního roku. Je to většinou spojené s tím že se sejde širší rodina popřípadě máte čas na svoje přátele, kterým třeba nedáváte tolik prostoru během roku. Takže to je fajn a mám to moc rád.

Co jíte na štědrý den?

Moji rodiče jedí kapra, nebo teda mají rádi kapra, ale já ho nesnáším, nemám rád pečeného kapra. Takže jím filet a bramborový salát. Pak teda mám rád i rybí prsty.

Je tu něco co si přejete tento rok?

V první řadě bych asi chtěl aby ty vánoce byli tak nějak v klidu, abych stihnul uklidit včas a všechno připravit. Co se týče nějakého materiálního dárku, tak ano, přeju si nějaké knihy.

Jak a s kým slavíte nový rok?

Nový rok řekněme že slavím, ale spíš je to taková příležitost k setkání se víc s přáteli. Ty Vánoce mám spíš s rodinou a Nový rok pak oslavím s přáteli. Většinou vyjedeme někam mimo Prahu, na nějakou chatu, chalupu, výlet a tak dále..

Máte nějaké předsevzetí, nebo nějaké cíle na další rok?

Já si předsevzetí nedávám nebo tímhle úplně netrpím. Cíl asi mám, řekněme že bych si přál abychom zvládli v pohodě svatbu.

Paní učitelkou Katarína Gábryšová

Jak jste se dozvěděla o téhle škole a proč jste si ji vybrala?

Když jsem si hledala nějakou práci na škole, tak jsem hledala na různých stránkách a taky

jsem publikovala svůj životopis a co hledám. Pan ředitel Vodsloň si vybral mě a oslovil mě

sám, jestli tady nechci pracovat. A ze všech pozic, kde jsem byla, mi tahle přišla

nejzajímavější a nejvíc splňovala, co jsem chtěla.

Jaké bylo vyrůstat na Slovensku a jak dlouho jste v Česku?

V Česku jsem od roku 2013, což je 9 let. Vyrůstat na Slovensku bylo skvělý. Nejlepší je

příroda a hory všude kolem, které mi tady v Česku dost chybí. Vyrůstala jsem v době, kdy

ještě nebyly sociální sítě a ani internet, takže jsme víc chodili ven a více jsme trávili čas s

kamarády, než přes počítač. Pak to byla také sranda na základní škole, když se začal

rozbíhat facebook a ICQ. Takže takový začátky sociálních sítí, ale nebylo to tak toxic jako

teď.

Jaktože jste se odstěhovala do Česka?

Když jsem si vybírala vysokou školu, tak jsem si podala přihlášku i do Brna na Masarykovu

univerzitu a protože v Brně už byl můj starší brácha, a moje nejlepší kamarádka šla taky do

Brna, a nejvíc se mi líbila ta škola, tak jsem se rozhodla jít tam. Tam jsem pak studovala a s

přítelem jsme se pak rozhodli přestěhovat do Prahy. Takže jsem tady zůstala.

Co děláte ve svém volném čase? Máte nějaké koníčky?

Ráda si kreslím nebo dělám něco kreativního jako třeba svůj vlastní diář a nebo nějaký věci

pro mojí neteř a synovce. Například teď jsem dělala macrame duhu. Takový prostě kreativní

věci. Mám ráda koukání na seriály a filmy a cvičení, prostě nějaký pohyb. Nejsem v tom moc

dobrá, ale baví mě pohyb, například badminton.

Jak dlouho se věnujete kreativním činnostem?

Od první třídy. Možná i dřív. Chodila jsem na výtvarný kroužek, kam jsem chodila asi pět let.

Tam jsme malovali, ryli, modelovali, takže jsem vždycky ráda kreslila. Už od malička.

Jaktože učíte zrovna angličtinu?

Když jsem byla na konci základní školy, tak jsem začala koukat hodně na seriály a na filmy,

takže mě začala bavit ta kultura a začala jsem absorbovat ten jazyk, bavilo mě to. Když jsem

si měla vybrat, který předmět mě nejvíc baví, tak to byla angličtina. Tak jsem se ji rozhodla

jít učit. A už od malička jsem chtěla být učitelka. Mým dalším cílem je učit i matematiku,

která mě vždycky moc bavila.

Jaká byla vaše první hodina na téhle škole?

Bylo to děsivý. Předtím jsem dělala jenom s dospělými lidmi, takže to bylo něco úplně

novýho, nikdy jsem děti neučila, takže jsem nevěděla do čeho jdu a myslím, že jsem měla

hodně dobré děti. Takže ten začátek byl docela fajn, až na to, že pak byla corona a všichni

jsme byli doma.

Je něco, co byste na téhle škole změnila?

Určitě hromadu věcí, vždy je co zlepšovat. Změnila bych třeba to, že by tady bylo víc

různých zajímavých akcí. Jak jsme například udělali ten den bez aktovek a tak dále... Určitě

je to větší sranda pro vás i pro nás, a že aby se do toho zapojovali i učitelé.

S kým z pedagogů si tady rozumíte nejvíc a s kým nejvíc trávíte čas?

První rok na škole byl těžký, protože jsem začala uprostřed covidu a kvůli karanténě jsem

téměř nikoho neznala a proto jsem si nejbližší vztah vytvořila s paní učitelkami Bilou a

Blahutovou. A od té doby jsme si taky sedli s paní učitelkami Ehlichovou a Orolin. Jsem

ráda, že si navzájem pomáháme, radíme a společně vymýšlíme nové projekty ale taky spolu

trávíme čas i mimo školy.

Je něco co byste vzkázala studentum?

Neočekáváme od žáků neomylnost a dokonalost. Ale když vidíme snahu z jejich strany učit

se, makat na sobě a že se chtějí zlepšovat tak to i nás víc nakopává a motivuje pro ně

vymýšlet něco zajímavé a zábavné.

Paní učitelka Ivana Hamplová

Jak dlouho jste na naší škole a proč jste si jí vybrala?

" Na škole jsem už hodně dlouho, myslím že 25 nebo 26 let, a proč jsem si jí vybrala? Protože to bylo nejblíž k mému bydlišti, měla jsem malé děti, takže jsem potřebovala být co nejblíž domu takže proto jsem si jí vybrala. Původně jsem učila na Smíchově a přišla jsem sem za panem ředitelem Vodsloněm který byl strašně milý a hodný. ,,

Vidíte nějaké změny od té doby co jste nastoupila až do teď?

" Určitě. Změnilo se vybavení školy protože tenkrát před těmi dvaceti pěti lety ještě nebyly počítače, nebyly televize, nebyl moderní nábytek a prostě celkově nová zařízení. No a vystřídalo se hodně učitelů, ředitel, hospodářky a tak dále. ,,

Je něco čemu se ráda věnujete ve volném čase?

" Jo, určitě ráda čtu a jezdím na kole. ,,

(A jaký žánr knížek nejraději čtete?)

" U knížek? To mě asi baví Historický věci, historické romány a tak dále. Všechno co souvisí s historií nebo historií  nějakého města, nebo historii nějakého kraje, nebo s dávnou minulostí tak to mě baví. ,,

Věděla jste vždycky že chcete učit, popřípadě co jste chtěla dělat?

" Ano, vždycky jsem chtěla učit. Když jsem studovala já, měla jsem velmi hodné učitelky, tak asi i proto. I když s češtinářkou jsem měla občas taky nějaký problémy, s tou jsem bojovala, ale přesto mě asi nejvíc naučila zrovna ona tak proto jsem šla učit češtinu. ,,

Jak zatím vidíte tento školní rok?

" Tak doufám že bude pokračovat dál jako začal, že nebudeme doma kvůli topení a nebo jiným problémům. Myslím si, že to zvládneme. ,,

Jaké všechny předměty učíte?

" Tak. určitě mě baví čeština, kterou učím. Učím i výtvarku ale tam si spousta lidí chodí jen odpočinout a ani nekreslí. Dříve jsem ani nevěděla, které dát na nástěnku. Bylo jich třeba 30 krásných. I kluci krásně malovali a bavilo je to. No a teď hledám nějaký obrázek který by jsem právě na tu nástěnku mohla dát, protože skoro nikdo si s tím nedá práci aby to měl co nejrychleji hotové. ,,

S kým z pedagogů si rozumíte nejvíc?

" Asi s panem učitelem Fričem. Mám ráda jeho humor a vyprávění. ,,

Je tu něco co byste chtěla vzkázat naším studentům?

" Aby si vážili toho co je tady naučíme. ,,

Paní učitelka Magdaléna Pešková

Proč jste si vybrala naší školu? Jak jste se o ní dozvěděla?

,,No to byla úplně velká náhoda, protože já když jsem šla do posledního

ročníku na bakaláři, tak jsem zjistila že budu mít docela čas a zároveň jsem

začala bydlet v Praze, takže se mi hodila nějaká kačka navíc a hledala jsem

něco v okolí a koukala jsem po fakultních školách aby jsem měla možnost

být stále student, tudíž nekvalifikovaný učitel a věděla jsem že fakultní

školy tohle umožňují, takže jsem napsala na tři školy a nejenom že všude

jsem mohla být, ale tahle škola byla nejblíž a navíc byla fakultní a hlavně

jsem věděla že tady pracuje Šárka, což je vlastně vaše paní učitelka na tvůrčí

psaní a je to zároveň moje spolužačka takže jsem věděla že tady aspoň

budu někoho mít a zároveň jsem chtěla učit na škole která je trochu

multikulturní, že tam nejsou vyloženě jen české děti."

Jaké to je když stále studujete a při tom učíte?

,,Hrozný, hrozně těžký, ale vlastně mě to neskutečně baví, protože vy jako

žáci jste neskutečná motivace pro to dodělat tu školu i přesto že to někdy

bývá fakt náročný."

Věděla jste vždycky že chcete být učitelka? Popřípadě co jste chtěla dělat?

,,Já jsem chtěla být doktor, a dokonce jsem i měla jít na zdrávku, ale potom

mě moje nejlepší kamarádka zviklala ať jdu na peďák, kam nás vzali obě

dvě s tím že budeme ale učitelky ve školce, to jsem si ale po prvním roku

řekla že ve školce učit nechci, protože ty praxe byli úplně odstrašující

případ pro mě, a tak dlouho jsem se odhodlávala k tomu změnit tu školu a

jít na tu zdrávku až jsem stála u maturity a už mi v podstatě nezbylo moc

nic jiného, takže jsem si říkala no tak jo tak já budu učitelka, ale jestli tak

druhý stupeň nebo střední škola."

Jak jste se cítila při vaší první hodině tady?

,,No tak moje první hodina začala až někdy na začátku října protože jsem v té době

ještě státnicovala na bakalářském studiu a překvapilo mě že tady je hodně

dětí v tý třídě, protože jsem nečekala že těch dětí bude tolik, ale zároveň už

od začátku jsme si v tý třídě myslím si nějak sedli se všema a člověk se

vlastně pořád jenom učí a když se vlastně zpětně ohlédnu jak jsem učila v

šesté třídě a jak teď učím svoje osmáky, tak je pro mě neskutečný posun, že

vidím jak jsem začínala a jak se jakoby člověk dál vyvíjí a do toho vlastně

byl covid, takže já jsem nastoupila a hned začala střídavá výuka a hnedka

začala zase ta distanční výuka a já jsem vlastně nastoupila do něčeho v čem

nikdo moc nevěděl jak chodit takže to byly neustále nové a nové

zkušenosti a teď konečně snad to vypadá že budeme mít nějaký normální

rok když tedy pomineme situaci na ukrajině."

Když už jste zmínila ten covid, jak jste

trávila svůj volný čas když jste tedy zrovna neučila?

,,Tak ve volném čase jsem se snažila nějak opravovat testy a domácí úkoly a

kontrolovat kdo co má, kdo co nemá, a nebo jsem taky hodně sportovala a

snažila se hodně trávit čas venku když to šlo, pak jsme vlastně ani nemohli

chodit ven, takže to bylo takový z bláta do louže no, ale netflix to jistil."

Máte nějaký koníček kterému jste se věnovala nebo stále věnujete?

,,No na základce jsem hrála za školu volejbal a florbal a jezdila jsem na koni

a to jsem jezdila hodně hodně dlouho až do úrazu, teď jsou to asi tři roky

co nejezdím a zůstalo mi to běhání, a jinak ještě hraju na klavír už řadu let,

protože jsem docela z hudební rodiny, takže tam nebyla vůbec diskuze o

tom že budu na něco hrát a já jsem si vybrala klavír."

Vy tedy učíte Český jazyk a hudební

výchovu, co vás baví vyučovat více?

,,To je docela složitá otázka, protože připravit si hodinu na hudebku je

těžký, protože na tom druhým stupni už je těžký něčím zaujmout a

spousta dětí tu hudebku vnímá jako ten nepotřebný předmět z nějakého

důvodu se tohle táhne už od toho prvního stupně přitom ty výchovy

všechny rozvíjejí a posouvají dál než třeba fyzika nebo matika, ta hudba s

vámi zůstane po celý život, takže je opravdu složité s tímhle na tom

druhém stupni pracovat, ale jsou hodiny kdy si tam fakt chodím

odpočinout že tý češtiny je kolikrát tolik že člověk jenom mluví a

vysvětluje, a znova vysvětluje a opravuje a stává se z toho trošku takový

stereotyp a na tu hudebku si člověk občas chodí jen odpočinout, ale někdy

je to obráceně, někdy jsou ty hudebky náročnější zejména na prvním

stupni, kde vlastně taky učím hudební výchovu, tak tam to bývá náročný

ale zároveň je to naplňující když se těm dětem něco povede nebo tak, ale

jak říkam, někdy jsou hudebky takový, někdy makový a to stejný platí pro

češtiny, ale kdybych mohla tak nejspíš učím jen češtinu a když hudebku

tak na prvním stupni."

S kým z pedagogů si rozumíte nejvíce?

,,No tak s paní učitelkou Šárkou Hanetšlegerovou si rozhodně rozumím

nejvíc, protože jsme si věkově podobné, studujeme spolu takže k sobě

máme blízko a i za ty dva-tři roky co tu spolu jsme jsme se podle mě hodně

poznali a další člověk se kterým jsem měla velice blízký vztah byla paní

učitelka Švarcová, tak s tou jsem samozřejmě v kontaktu pořád a potom z

těch mladších učitelů pan učitel Flessig s tím si myslím že jsme si taky sedli,

ale i s těmi staršími nemám problém, tady je ten kolektiv moc fajn,"

Je tady něco co byste chtěla vzkázat studentům?

,,No já bych asi chtěla aby žádný předmět nevzdávali dřív než to zkusí, aby

to nebylo tak že když mě to nebaví tak na to budu kašlat, aby opravdu

každému tomu předmětu dali nějaký kus, protože v jednu fázi v devítce

budou postaveni před to že se budou muset rozhodnout kam půjdou a ve

chvíli kdy se všem těm předmětům neotevřou tak prostě nebudou moct

vědět kam jít, takže opravdu udržet si otevřený srdíčko a opravdu dělat

něco pro to aby se něco naučili."